Nejprve k situaci před vlastním zápasem. Teprve v pondělí dopoledne jsem se dozvěděl, že soupeř přijede jen s těmi staršími.

Na poslední chvíli se trenérovi Tuřan rodiče těch mladších  omluvili.

Bohužel moji potencionální pomocníci z řady rodičů přišli místo šesti, pouze tři. Ostatní se omluvili. Iva Drlíková zapisovala průběh zápasu a pomáhala s dresy a sladkostmi pro všechny hráče , Tomáš Kaválek pískal a já jsem koučoval zápas. Požádal jsem pana Stehlíka, aby se o ty naše mladší chlapce postaral. Víc už jsem pro ně udělat nemohl. Původně jsem chtěl být u nich já a něco jim připravit, bohužel sám jsem chystal hřiště, staral se o soupeře, dokonce mně pomáhali s instalací branek Tuřaňáci. Tak to jen na vysvětlenou, nechtěl jsem to těm malým zrušit.

Samotný zápas proběhnul za trvalé převahy Tuřan, neboť na rozdíl od nás měli ve svém týmu více chlapců z ročníku 2014. U nás byli pouze dva, ostatní byli ročník 2015, jeden, Jindra Šinderbal dokonce 2016.

Hrálo se systémem čtyři hráči v poli a brankař, 2x 20 minut. V průběhu zápasu nám navrhl soupeř zapojení našeho pátého hráče a tím se hra trochu vyrovnala a naši chlapci mohli dát taky nějaký gól. Celkové skore bylo 5:15 pro soupeře. Z našich hráčů skórovali Kryštof Kaválek, Martin Ondrouch a Jindřich Šinderbal.

Bez ohledu na výsledek, bylo důležité, že si naši kluci vyzkoušeli hru s cizím soupeřem. Na závěr dostali všichni, včetně soupeře a těch osamocených malých dětí z ročníku 2016 a 2017 pro potěšení lízátko.

Příští týden nás čeká ještě závěrečný interní turnaj.

Trenér Josef Hudec